Výchova potkaního mláďete

 

Poté, co si mládě, nejlépe ve věku 4 - 5 týdnů, přineseme domů, pustíme jej do předem přichystané ubikace o minimální ploše dna 40 x 30 cm. Zařízení tohoto prostoru by mělo být zpočátku velice skromné. Jako podestýlka se nejlépe hodí hobliny, na stěnu akvária či klece umístíme automatickou napáječku a místo domečku hromádku sena nebo kousek tkaniny.

Poté, co se potkánek ve svém novém domově zabydlí, vytvoří si skrýš z námi poskytnutého sena. V tomto okamžiku začneme zvířátko ochočovat a to tak, že nad seno lehce položíme ruku a potichu na ukryté zvířátko promlouváme. Takováto procedůra je velice důležitá proto, že tento postup umožňuje zvířeti vnímat bezpečí úkrytu a náš pach zároveň.

Když je potkánek vzhůru a zkoumá nové okolí, vkládáme do terária ruku. Mládě se přijde takřka okamžitě podívat, co je tato věc zač. Poté, co si vaši ruku důkladně očichá, bude se ji snažit ochutnat. Toto dělá skutečně každé potkaní mládě. To sice kousek prstu uchopí do zubů, avšak velice opatrně a nikdy (většinou nikdy :D ) vás doopravdy nekousne. V tomto okamžiku je důležité s rukou prudce neucuknout. Potkánek je totiž zvíře nejenom velice krásné, ale zejména chytré a až neuvěřitelně rychle se naučí, že použije-li své zuby, načež z jeho teritoria zmizí veškeré rušivé elementy (jakým je v prvních dnech i lidská ruka), začne je používat záměrně k tomuto účelu. Jestliže ochutnávací zkouškou projdete bez ztráty kytičky, váš potkan, jestliže u něho není agresivita vrozená (což u 99% potkanů není), kousat nikdy nebude.

Asi po 2 dnech můžeme začít brát zvířátko z terária. Relativně těžkého potkana nezvedáme za ocas jako myš, ani za kožní řasu na krku jako křečka, nýbrž jej podebereme pod bříškem, tak, jako morče. Poté si mláďátko posadíme nejlépe na rameno, kteréž je oblíbenou pozorovatelnou snad všech potkanů, ale můžeme si jej pustit i pod tričko anebo do rukávu. Zhruba 30% potkanů je jasné, že v takovýchto chvílích se nevykonává malá ani velká potřeba. Jestliže počítáme s tím, že budeme dospělého potkana nosit ven, je vhodné, navyknout jej na pobyt v ledvince, na jejíž dno vysypeme pár hoblin z terária. Potkánka bereme z jeho teritoria zpočátku na velice krátkou dobu, tu postupně prodlužujeme.

Fantastickou věcí, kterou se naučí KAŽDÝ potkan, je přiběhnutí na zavolání. Učební postup je následující: na počátku našeho potkanovlastnictví si zvolíme nějaký výrazný zvuk, osvědčené je zamlaskání, při jehož vyprodukování bude mít potkan okamžitě přijít. Vybraným zvukem doprovázíme veškeré podávání potravy, zejména té, ze skupiny tzv. "ochočovacích šmakůtek", jako jsou např. kousky vařeného libového masa (to, že potkani krmení masem koušou, je pověra), namočené psí granule, tavený sýr, živí cvrčci a mouční červi. Těmito dobrůtkami krmíme mládě VŽDY Z RUKY. Nikdy nepodáváme potravu bez zavolání a zejména naopak - nikdy zvíře zbytečně nevoláme, aniž bychom mu pochoutku poskytli a to po celou délku jeho života. Jestliže chcete potkana přivolávat na jméno, navštivte příslušnou stránku. Až v okamžiku, kdy potkan na zavolání přiběhne a dosáhl věku alespoň 3 měsíců (věku, kdy je na nás již dostatečně závislý), můžeme jej začít pouštět volně po pokoji. I v případě, že jste rozhodnutí potkana chovat navolno po celý jeho život, doporučuji první 3 měsíce věnovat naplno jeho ochočování a volně jej vypustit až vše dříve uvedené zvládne.

Váš potkan vás bude mít rád přímo úměrně času, jež s ním strávíte. Budete-li se mu věnovat alespoň půl hodiny denně, získáte zvíře, pro které bude nejbáječnějším místem na světě váš klín, na němž se, labužnicky rozvalené jako kočka, nechá drbat i hodiny na bříšku, nebo ze ušima, a které vás bude po příchodu domů vítat jako pes, se kterým si nezadá co do věrnosti. Nemůžete-li dostatek času (některé prameny uvádějí 6 i více hodin denně) svému potkánkovi věnovat, jako zvíře se silnou sociální potřebou bude opravdu nešťastný. Řešení je naštěstí jednoduché, pořiďte si rovnou potkany dva!

 


 


Článek byl zveřejněn ve zpravodaji Morče 1/2001

 


4týdenní mláďátka jsou již plně připravena na příchod svých nových majitelů :)




Nováčkům ponecháme alespoň jeden den úplného klidu na zabydlení...

 


Místo klasického domečku je vhodné zpočátku poskytnout mláďátku trošku sena, hadřík, či roličku od toaletního papíru :)


"Na volno" začneme potkánka pouštět, až když je na nás dostatečně fixovaný.



Nejsme-li si jisti, budeme-li se moci potkánkovi plně věnovat, pořídíme si raději hned dva, aby se jeden sám samotinký nenudil. Anebo tři :)))